Novinky

Podrobnosti

Kategorie: Novinky

Zveřejněno: 8. 8. 2014 19:55

Napsal Pavel Kortus

Zobrazení: 1212

Lídr áčka Pedagogu Jan Janda se těší na novou sezonu ve třetí lize, ve které bude A-tým bojovat o postup. Přečtěte si rozhovor se zkušeným matadorem, který byl otištěn v sobotu v Českobudějovickém deníku.  

Když se v krátkosti vrátíme k loňské sezoně, tak jak hodnotíte konečné třetí místo?

Myslím, že byla velice povedená. Čekali jsme, že budeme hrát ve středu tabulky a nakonec jsme bojovali o play off a postup, takže můžeme se třetím místem být nad míru spokojeni. Je pravda, že závěr se nám nepovedl, ale Sokol Plzeň byl silný a neseděl nám. Ale celkově uhrálo áčko Pedagogu loni pěkný výsledek. 

Ale od postupu do play off vás dělil kousíček, čtyři kola před koncem jste vedli tabulku, v posledním zápase s Plzní stačila remíza. O to víc porážka asi bolela, že?

Mladší kluky to bolelo víc, ale i my starší jsme byli zklamaní. Ale já jsem pořád cítil, že nám Plzeň herně vůbec nesedí. Dostat se do finále s Lochovicemi, tak je to úplně o něčem jiném, šance na postup by byly slušné. Ne, že bychom to s Plzní předem sbalili. Bojovali jsme, ale byl by malý zázrak, když bychom jí porazili nebo uhráli alespoň remízu.

Jaký byl loňský ročník z vašeho pohledu. S bilancí padesáti sedmi výher a devatenácti porážek jste dosáhl v úspěšnosti pětasedmdesáti procent.

Byl to takový můj standard. Nicméně to mohlo být lepší. Slabší hráče na trojce a čtyřce porážím, ale zejména proti jedničkám a dvojkám soupeřů bych toho měl uhrát víc. Pak se to ukazuje v klíčových bojích, protože loni jsem těch jedniček moc neporazil. Ne, že bych byl nespokojený, roky přibývají, ale rezerva tam byla. 

Po loňské sezoně jste opět přemýšlel o konci kariéry, ale budete pokračovat i dál. Co rozhodlo o vašem pokračování?

Rozhodlo hlavně to, že mě ping pong pořád baví. I když máme v týmu mladší kluky, tak máme dobrou partu. Moc důležitá je pro mě podpora i od manželky Zdeňky a dcery Barborky. Trošku by mě lákal i postup, ne že ne. Myslím si, že ve druhé lize v tomhle složení, ve kterém budeme hrát letos, bychom mohli hrát v horším středu tabulky. 

Vaší chuť dokládá i fakt, že jste po sezoně prakticky ani nepřestal trénovat.

Je to pravda. Jak jsem už trošku starší, tak na sobě cítím, že potřebuji pohyb. Chodím hrát tenis, hlavně s trenérem hokejové juniorky Filipem Turkem chodíme hrát často, i když bilance je mírně příznivější pro něj. Ale i přes léto mě to baví, s klukama si jdu vždy rád zahrát. V létě to bylo sice ve volnějším režimu, ale necítil jsem se opotřebovaný, že bych si musel dát nějakou delší pauzu. 

Nakousl jste složení týmu, který před sezonou doplnil z Prachatic Miroslav Bauer. Bude Pedagog s ním konkurence schopnější a vyrovnanější?

Určitě. Je to amatérský sport a může se stát, že někdo z různých důvodů může vypadnout, práce má přednost. Je to velká výhoda, bude nás pět, a když někdo vypadne, tak slabší nebudeme. Zvýšená konkurence v týmu je také dobrá a přinese to větší kvalitu i do tréninku. Míra je mladý kluk, hraje dobře a má perspektivu.   

Zmiňoval jste postup do druhé ligy. Povedlo se vám někdy v kariéře postoupit o soutěž výš?

To si vůbec nepamatuji. Je možné, že jsem u nějakého postupu byl, ale statistiky si nevedu. Tehdy se ale určitě nehrálo play off. Chápu, že je to možná zajímavé pro diváky, ale každý rok opakuji, že play off je nesmysl. Každý s každým, dvaadvacet zápasů a kdo má nejvíc bodů, tak postupuje. Vyřazovací boje pak nahrávají velkým pražským týmům, které si pak mění sestavu, jak zrovna potřebují. Tím pádem jsou pak soutěže trošku znehodnoceny.

Postup by vás lákal, ale ruce už by vám s vašimi zkušenostmi nesvazoval?

V našem sportu je psychika hrozně důležitá, hlava často rozhoduje. Když bychom se dostali do play off, tak tam už jde o hodně. V základní části, i když prohrajeme třeba jeden zápas, tak se de facto nic neděje, můžeme to ještě napravit. Už nějaký rok stolní tenis hraji, takže bych se s tím měl vyrovnat, i když tlak je pak velký. Ale musím zopakovat, že máme natolik kvalitní tým, že i kdyby někdo psychicky nějaký zápas nezvládl, tak to věřím, že vyrovnaností týmu a kvalitou to vždy dokážeme zvrátit v náš prospěch.

Skupina A se ve třetí lize hodně obměnila. Oproti loňsku se utkáte se západočeskými Klatovy a Borem, pražskými celky Michlí, Čakovicemi, Spartou B a Roztoky nebo v jihočeských derby s Vodňany a Blatnou. Bude to těžší než loni?

Velké plus, že ve skupině nemáme rezervní celky El Nina a Elizzy Praha, protože to nikdy nevíme, kdo proti nám nastoupí. Do druhé ligy zamířil i Sokol Plzeň, pražské celky mají vždy svojí kvalitu. Lehké to nebude, to jsme ani nečekali, je to třetí liga. Navíc skupina A je jedna z těch nejtěžších. Ale proč si dávat malé cíle, když jsme loni skončili těsně pod vrcholem a před sezonou jsme posílili.

Loni byly největšími soupeři Lochovice a Sokol Plzeň. Kdo jimi bude letos?

Asi Bor, který spadl z druhé ligy, nebo Michle, která loni skončila druhá v B skupině třetí ligy. Ale nechci předbíhat, neznáme sestavy soupeřů.

Body bude Pedagog chtít sbírat zejména v domácí herně v Branišovské ulici, kde jste loni měli impozantní bilanci devíti výher, jedné remízy a až závěrečný duel s Plzní přinesl jedinou porážku.

Doma je doma, to je samozřejmost. Ale myslím si, že ani venku jsme neměli špatnou bilanci. Já už mám zkušeností dost, ale i mladší kluci už v hernách soupeřů hráli a zvládali jsme to dobře. Ale domácí prostředí a diváci, kteří nás přijdou povzbudit, to je bezesporu výhoda.

Cílem je tedy postup do druhé ligy?

Prvním cílem je dostat se do play off. Když se do něj dostaneme, tak uděláme pro postup maximum. Filip Kortus je o rok starší, o rok vyhranější a lepší. Zlepšuje se i mladý Pavel Kortus a o Mírovi Bauerovi už jsme mluvili. Dáda Bakalář si uhraje svoje. Není se čeho bát.

Pedagog se přihlásil do Českého poháru. Co si od něj slibujete? 

Je dobré, že si před sezonou zahrajeme nějaké soutěžní zápasy. Právě loni jsme na to možná doplatili, když jsme venku v prvních dvou kolech remizovali ve Vršovicích, prohráli na Kladně a ztratili jsme body. Ne, že bychom neměli natrénováno, ale chyběl nám herní rytmus. Pohár by nám letos měl pomoci k tomu, že si nějaký zápas vyzkoušíme a už trošku rozehraní vstoupíme do ligy doma proti Michli a Vršovicím.

• Předchozí
• Následující